Koupě domu

 

Koupě domu

Po ladném přistání s trochou turbulencí při přiblížení, se ocitám zpátky na rodné hroudě. V kontrastu s měkkým přistáním na mě dopadá těžká otázka. Za cca. 4 hodiny jdem podepsat hypotéku. Zvládneme poplatit? Nezhořkne nám nakonec sicilské víno? Je to dobrý nápad, kupovat domeček tak daleko? 

odpovědi na všechny tyto otázky jednoznačně vyřeší Janička příchodem domů. Po bouřlivém přivítání mrkne na mě a je jasné, že do tohoto dobrodružství jdeme i se všemi riziky. Bez rizik není život, jen přežívání. Připraavuje me se tedy na to že se upíšeme ďáblu, teda bance (je to skoro to samé). 

Americká hypotéka

V bance to jde ráz na ráz a za chvilku jsme venku se zástavní smlouvou, zástavu a vlastní smlouvu k hypotéce. Nyní již jen drobnost s pojištěním ale hlavně návštěva mého oblíbeného katastrofického úradu na Kobylisích. Ještě stíháme na naší poště ověření podpisů, kdy během čekání si dáváme zmrzku z nedaleké kavárny. Zdejší fronty na poště jsou legendární. Bylo by dobré aby místo lístečku s pořadovým číslem dávaly elektronické tagy, které začnou vibrovat když jste na řadě, nebo web. aplikaci pro chytré telefony umožňující to samé. Nečtou toto nějací chytří programátoři co by to spíchli za pár dnů a prodali to poště?

Na katastrofický úřad jsem měl cestu stejnak naplánovanou, kvůli rušení jiné zástavy. Nerad tak někam lezu 2x se stejnou věcí. Obědová přestávka je ideální prostor tohle zvládnout. Kromě administrace je zde pohyb na vzduchu a omezení příjmu kalorii. Dvoje plus a jedno mínus, celkově pozitivní činnost. Beru číslo na papírku (hele další místo, kde by web app mohla pomoci) a lezu do prvního patra. Nečekaně prázdno říkám si a vzápětí už svítí moje číslo. Rychle vše vyřizuje i přes to, že zdražili. Místo 1 000 již chtějí 2 000 za jeden úkon. No co se dá dělat, to je jako u dětí. Po prvotním nadšení z dělání přichází srážka s tvrdou realitou, teď už budeš jen platit 😂.

Takto oštemplované papíry míří na pobočku banky, kde si je obratem přebírá osobní bankéř (který zjevil za recepční jako duch a trochu jí tím postrašil). Ještě pár mailů s Hypoteční specialistkou na vyjasnění čerpání a již jen stačí kliknout na čerpat. Doporučuji ale tento krok odložit co nejdále, protože jinak okamžitě začnete platit úrok.

Jaký dům je nakonec ten vybraný?

Jistě jste napnutí jak šle na našem morbidně obézním profesoru na Diskrétní matematiku ze ZČU. Volba padá na dům doporučený Vilmem. Ještě v letadle do Prahy si sortuju pořadí. K tomuto domečku ale nemám rozměry. Nějak jsem to ke konci flákal a již se mi nechtělo zaměřovat a zapisovat, udělal jsem jen odhadní skic do sdíleného dokumentu. Ale zase mám Vilma na WhatsAppu a tak není nic jednoduššího než mu napsat. Ještě v buse z letiště píši zda by nemohl získat plánek. Chvilku to trvá, ale večer již posílá PDF i s plánkem. Když na to s Janičkou koukáme, tak je nám jasné, že tohle bude první volba na vykopnutí nabídky. 

Jak to tady s prodejem funguje? Po vytipování nemovitosti se přes realiťáka, nebo v našem případě napřímo, kontaktuje prodejce s informací o nabízené ceně. Ceny jsou zde smluvní a tak je možné až žádoucí smlouvat. Po oboustranném handrkování a akceptování konečné ceny se jde podepisovat rezervační smlouva u notáře (doporučená cesta). Notář, kterého má právo vybrat kupující, je zodpovědný za papírovou válku. Zjišťuje zástavy, nesoulady a případné právní překážky, které by mohli zabránit převodu. Případně je může i řešit. O této fázi je toho na webu napsáno dost, stačí jen hledat 😀 (pro ty co neovládají hledání tak např.: zde, zde a zde). Po potvrzení notářem že je vše OK následně kupní smlouva, doplacení ceny (v rámci rezervace si prodávající říká +- 10k) a přepis na katastrofickém úřadě, placení daní a tak. Podrobnosti budou součástí dalších dílů.

 

Jak jsme domlouvali kupní cenu a smlouvy

Jak jsem již naznačil, naše první volba pro poslání nabídky byl dům od soukromé osoby (dále jen již jako Vera). Na tento úkol jsme vyslali Markétu. Poslal jsem kontakt od Vilma i se základními informacemi. Kontakt jsem si ještě ověřil i na Idealist.com, kde se nemovitost také nabízela. Vše sedí a tak už jen stačí čekat. Náš prvotní návrh byl 70k (inzerovaná cena 75k). Přeci jen, čím více ušetříme na přímém nákupu, tím více můžeme investovat.

Markéta měla trochu problémy se s Verou zkontaktovat a tak se čekání protáhlo do dalšího týdne. Jak se dalo očekávat tak naše navržená cena nebyla akceptována. To jsem tak nějak tušil, že jsem dost tlačil na pilu. Markéta zjistila, že již jednou byl dům málem prodán za 72,5k a to je cena co je Vera ochotná akceptovat. Za nás byla cena také nakonec akceptována, další tlačení na pilu podle nás nemělo cenu (handrkování o 500 Eur nemá cenu). Tak cena je domluvená.

Co dál? Najít Notáře. Zde pomohly kontakty od Markéty, která zjistila, že již někdo má dobré zkušenosti s jednou notářkou co je schopná vše zvládat jak v italštině i angličtině. Super, nemusíme řešit překlady a tak, bude to rychlejší a třeba i v konečném důsledku levnější. Vše jsme tedy zprocestovali během jednoho týdne. Měli jsme prodávajícího, cenu prodeje a notáře, tak to snad půjde rychle. No na italské/sicilské poměry to v konečném důsledku šlo rychle, ale pro nás to bylo nesnesitelně pomalé.

První problém vyvstal od Very. Dle informací co jsme měli, se jedná o právničku, která má s nějakými postupy, na kterých se domlouvala s Notářkou problém. Náš požadavek byl dělat vše na dálku kromě finálního podpisu smlouvy.

První zádrhel: Prošli si kupující barák? Já jsem je tam neprovedla. Jsou srozuměni s jeho stavem? Na tyto otázky jsem skrze Markétu odpověděl kladně.

Druhý zádrhel: Umějí vůbec dostatečně anglicky? Na to Markéta s notářkou vymysleli, že se spojíme s notářkou přes telekonferenci na test způsobilosti podepisovat dokumenty v angličtině. No co na to řici, alespoň poznáme notářku a probereme termíny a tak. Vše probělho k obecné spokojenosti a i tento zádrhel se podařilo uzavřít

Zádrhel třetí: Rezervační smlouvu chci podepisovat přímo, nikoliv nějak na dálku. To už je trochu horší. Znamená to, že alespoň jeden z nás musí letět s plnou mocí toho druhého do Avoli, jen kvůli podpisu. Plná moc ještě nemůže být jen tak ledajaká, musí jí připravit notářka ve dvojjazyčné verzi a zde se musí daný podpis ještě speciálně ověřit (podpis z CzechPoitu by neprošel). Do toho ještě Jana jede do lázní. Vcelku infarktový stav. Cca za týden a ½ je i toto vyřešeno domluvou že to opravdu nemusí být tak komplikované.

Co jsme tedy domluvili. Notářka poslal wordovský dokument v .rtf formátu (to už jsem dlouho neviděl) a ten jsme vytiskly a poslali notářce zpět. Jednalo se o dvojjazyčnou smlouvu o smlouvě budoucí, obsahující i platební informace ohledně zálohy. Záloha byla 5k a jde rovnou na účet prodávajícího. Záloha se odečítá od smluvené ceny a zavazuje obě strany k dokončení transakce. V instrukcích jsme přehlédli informaci, že máme každou stránku parafovat. V rámci spěchu, jsme vše vytiskly, podepsali jen na poslední straně a v obálce běželi na nejbližší DHL point pro rychlé odeslání (pátek odpoledne). Měli jsme zároveň poslat i scan podepsaných dokumentů. Díky našemu rychlému poslání jsme neměli už možnost dopodepsat všechny listy smlouvy. Když jsme byly upozorněni na tento detail, tak už byly dokumenty v rukou proklatě rychlého poslíčka. Nezbývalo než čekat, zda to notářka akceptuje či nikoliv. Nakonec vše dobře dopadlo a už v úterý dostávám zprávu že vše dorazilo a že to je tak nějak OK. Čekáme tedy na podpis protistrany. Informace a scan potvrzující tuto skutečnost přichází ve čtvrtek a já obratem zasílám peníze na účet uvedený ve smlouvě. Následně opět čekání, protože účet na který jsem posílal peníze patří mamince Very (která je skutečnou majitelkou baráku) a ta samozřejmě nemá internetové bankovnictví. Proto musíme trpělivě čekat na potvrzení o platbě.

No celkově suma sumárum nás toto pinkání a čekání než se něco bude dít stálo více jak 3 týdny. A to se jednalo jen o smlouvu  smlouvě budoucí. Děsil jsem se tedy co nás ještě čeká u finální kupní smlouvy.

U finální smlouvy to nakonec nebylo tak dlouhé. Přeci jen obě strany už věděli že chtějí uzavřít smlouvu. Zádrhel ale přišel od notářky. I když jsme několikrát uváděli termín, kdy chceme podepisovat smlouvu, tak nakonec jsme dostali informaci, že na daný den již mají plno. První volný termín je až za 12 dní od prvního termínu. No toto byl šok. Sakra, to že jsme termín podpisu již troubili skoro před měsícem je netrápilo. Dokud nebyla smlouva o smlouvě budoucí tak se to bralo jen jako nezávazná informace. I toto se nakonec hnulo, a místo posunu podpisu o 12 dní došlo k posunu o 5 dní (z pondělka na pátek). To se nakonec ukázalo jako ideální, ale to už je zase jiný příběh co bude popsán v dalším díle.