Přesun do Avola

 

Přesun do Avola

Je naplánováno, že se přemístíme po 2 trasách. Jana a děti letecky v pátek a já s Tátou a Álou dvěma plně naloženejma autama přes trajekt Janov-Palermo po vlastní ose.

Pomalu se to blíží. Děti už jsou nadšené z toho že zase poletí a budou si užívat moře a různé dobrůtky. Jak už to tak bývá, čím více je člověk natěšený, tím více se toho pokazí. Již v pátek ráno jsem zahlédl zprávu o nějakém masivním výpadku služeb Mirkwosoftu (Microsoft). Letiště a letecké společnosti hlásili celosvětové problémy. Průběžně jsem kontroloval jak to vypadá s letem do Catanie a vš se zdálo být v pohodě. Cestou na letiště jsme s z toho s Janičkou a dětma dělali srandu, protože se zdálo, že se to netýkalo jejich letu. Situace se změnila cca 1 hodinu před plánovaným odletem. Přeci jen i odbavování společnosti Ryanair bylo tímto výpadkem zasaženo. Nu což, stejnak si většina cestujících odbavila online již v předchozích dnech a těch pár co si sebou berou větší kufry je jen pár. Po 2 hodinách co již měli být skoro na Sicílii, píše Janička, že jsou už konečně do letadla. Tak si říkám že to není zas tak strašný zpoždění. Je to tak nebyla úplně pravda. Všechny sice nahnali do letadla, ale letadlo po 2 hodinách stále neletělo. Tak to už nebylo hezké. Přeci jen letadlo plné dospělých ale hlavně dětí co jednou nebo se vrací z dovolené, držet 2 hodiny bez možnosti si zakoupit alespoň vodu či něco jiného není nic moc. Nakonec to vzdal i kapitán, který se snažil spojit s centrálou, aby dostal povolení ke vzletu. Po skoro 2 a ½ hodině v letadle jsou zase všichni venku. Informace je čekat co se bude dít dál. Každý má nárok na nějaké drobné, za které se může na letišti osvěžit či najíst. Vzhledem k astronomickýcm částkám za cokoliv na letišti to samozřejmě nestačí na plné pokrytí, ale alespoň člověk neplatí plnou cenu. Mezitím tedy zvažuju jak to udělat, Auto už mám plné až po střechu, že se tam sotva vejdu já. Táta má také plno. Nemáme lístky na trajekt pro ostatní. Domlouvám se s Janou, že buď zkusí odletět letadlem co se stejně má vracet do Catanie (celá posádka je odtud), nebo zkusí jiný let v neděli. Vzhledem k posunu podpisu smlouvy z pondělí na pátek to zas takový problém není a pronajímatel přes AirBnB má pochopení (vzhledem k mediálnímu pokrytí problému). Nakonec vše tak nějak dopadá dobře. Jana i děti letí okolo půlnoci a dosedají v sobotu okolo 3 ráno v Catanii. Zde samozřejmě vyvstává problém jak se dostat do Avoli, ale to nakonec řeší za úplatu pronajímatel, který za noční sazbu (180 EUR) dojel pro Janu s dětma na letiště a dovezl je do první ubytovací štace.

My s tátou jsme se potkali na posledním parkovišti před Rakouskem. Zde jsme čekali do půlnoci, aby nám začala platit dálniční známka. Je to opravdu dobrý čas na zastávku cca 4,5h od místa výjezdu (Praha). Vše dopadlo dobře a již po 15 min co jsem si protahoval kosti dorazil Táta. Měli jsme zde cca 45 min času a jak už to tak bývá, tak se Táta zde potkal s kamarádkou, která  si zde také dávala pauzu s rodinkou. Prostě svět je malej J. Před námi je tedy šourání se rakouskou dálnicí (max. 100km/h). Já stejnak víc nejezdím, tak mě to nevadí. Jen Táta je zvyklí na jinou rychlost a tak raději jedu první, aby mi někde nefrknul J. Přeci jen jsou rakušáci dost psy na hlídání rychlosti a platit jim kromě dálniční známky ještě pokutu je zbytečné. Následně jsme se doploužili k mýtným branám na Brener. Oba s Tátou jsem si s předstihem zařídili elektronické mýto a tak jsme zamířili rovnou na automatickou bránu. Já projel normálně, ale Tátu to poslalo na ruční placení (což způsobilo trochu zmatku a čekání na benzínce). Následně jsem musel plně naložené auto co nemá turbo přetlačit přes průsmyk. Vzhledem k nákladu a slabému motoru to byl trochu boj. Rychlost klesala i někam k 75 km/h otáčky 3,5-4tis. a stejnak to nejelo. Po překročení průsmyku už jen pěknej sešup do Itálií k Lago di Garda. V městečku Sirmione si dáváme delší pauzu s ranní kávou, koupáním a lehkým šlofíkem. Po odpočinku plánuju zastávku na oběd a cestu do Janova. Vybírám restauraci dle Googlu trochu stranou hlavní trase. I když byla restaurace plná, byli jsme obslouženi v cukuletu. Déle trvalo vybrat z krátkého menu. S plnými břichy jsme plánovali cestu jak dál. 

Jedna z možností byla to vzít zpět a po dálnici. Mě už se ale jízda po dálnici zajídala a tak jsem kouknul na mapu z volil jednu z hlavních tras, která se zdála být kratší. Znáte poučku o zkratkách – delší a o to horší cesta zde platila na 1000%. Takhle jsem si hodně dlouho nezakroutil volantem. Poučení – silnice SS45 z Piacenza do Janova je krásná vyhlídková cesta pro motorkáře či rodinný výlet na celý den. Rozhodně to není zkratka, když potřebuje být za 3 hodiny v Janově! Vyklepaný a propocený jsem vlál za Tátou a modlil se, zda to auto zvládne bez újmy. Nakonec se vše povedlo a už stačilo jen najít jak se nalodit na trajekt. Je to zde všechno formou drive-in a čekání na rozpáleném parkovišti před vlastní nalodění (dle instrukcí by zde měl být člověk 2 hodiny před odplutím). Čekat 2 hodinky v 36 stupních není nic moc, ale co se dá dělat. To jsem ještě netušil, že v útrobách lodi je teplota přes 40 stupňů. Díky bohu jen v místě pro auta, na palubách pro pasažéry to zase hnaly do extrémů cca 18-20 stupňů (je nutné mít mikinu nebo bundu a dlouhé kalhoty jinak je zima). Takže bacha na to, čokoláda to v autě fakt nedá L a člověk na palubě bez teplého oblečení také nikoliv! Po nalodění si dle instrukcí bereme malé zavazadlo na horní palubu (do auta se dostaneme až v Palermu) a jdu zabrat nějaké místa. Táta s Álou jsou totiž posláni parkovat na jiný deck (já jsem v prvním decku pod čarou ponoru). Zabírám místo v rozlehlém salónku a čekám, než se zase všichni zase potkáme. Loď již něco pamatuje, ale jinak se zdá, že to bude pohodová plavba. Rezervovány máme „pohodlná křesla“, ale nakonec zůstáváme celou dobu v salónu, kde se nám podaří i trochu polehat a vyspat. Pro příště by se hodila nafukovací matrace a nějaká deka (na jedné z palub se dá vcelku dobře rozložit a spát, ale bez deky je opravdu zima). 

Ráno Táta vyráží na bar pro „zubní pastu“ – podaří se mu sehnat něco mezi Fernetem a Jägermeistrem. V kombinaci s pivem se jedná o docela dobré kloktadlo na ranní probuzení. Máme před sebou ještě 10 hodin plavby a tak se nebojíme, že bychom nadýchali J. Pravda je, že na palubě je vcelku nuda a kromě občasné procházky, jídla a chlastu se toho moc dělat nedá. Jen pro srandu alespoň zkouším offline mapy a sleduju, jak se šouráme. Nakonec zjišťuju, že se nešouráme, ale jedeme docela dost svižně okolo 45 km/h. Díky tomu jsem v Palermu o více jak hodiny dřív což je velmi pozitivní. Během vylodění jsem špatně odbočil a nemohl najít auto, nakonec jsem zjisti, že jsem na jiném místě a rychle jsem svůj omyl napravil. Vylodění nakonec bylo trochu dobrodrůžo, protože jsme dobrých 15 min čekali na nějakou rodinku, co se zřejmě také ztratila a jejich auto blokovalo výjezd (při 40 stupních). Sraz venku jsem naplánoval u benzínky. Zde jsem se setkal s místním fenoménem. Benzínky jsou zde většinou „samoobslužné“, přesto má většinou každou benzínku obsazený někdo kdo, za malou úplatu zařídí natankování, aby si člověk nešpinil ruce (co jsem vypozoroval tak 0,5-1€ stačí). Je prostě vidět že se lidé zde snaží získat každé Euro. Cesta Palermo – Catania vede centrem ostrova a člověk tak má možnost poznat jak to vypadá na horách (dost suše a monotónně). Oficiálně se jedná o dálnici, ale stejnak je na 90% úseků max povolená rychlost 80 km/h (na což každý prdí) a dost úseků je v rekonstrukci nebo jen prostě zúžených. Z Catanie je to již jen kousek (1 hodina) a již jsme vítáni Janičkou a dětma. Táta se jede také ubytovat a tak naše cesta prozatím končí.

Celá cesta auto – trajekt – auto se vešla časově do 47h z toho 16 h řízení, 23 h trajekt a s ním spojené čekání a cca 8 hodin flákání cestou J. Prostě na pohodu.

Co se týká ceny:

Celkem 215€ poplatky a 100€ benzín

Trajekt z Janova do Palerma - 1 auto a 1 člověk – 170 EUR (dá se i za 120 když má člověk štěstí). Objednat lze na https://www.gnv.it/en, nebo https://www.directferries.cz/.

Poplatky v Rakousku cca 18 EUR (jednodenní známka a mýto na Brenner).

Mýtné v Itálii – cca 27 EUR

Palivo na Sicílii je oproti pevnině o 0,1 – 0,2 EUR dražší (až 1,89 EUR/l)